Kojení obecně

Ve společnosti stále přetrvává častý nesprávný dojem, že kojení rovná se pouze krmení. Mateřské mléko jako takové je úžasné a dá se právem nazvat zázračnou tekutinou. Jeho význam a prospěšnost pro zdraví dítěte jsou v dnešní době již vědecky velmi dobře prozkoumané a nezpochybnitelné. Kojení však zdaleka není jen o příjmu mateřského mléka, samotný děj kojení naplňuje miminku spoustu jeho potřeb. Kojení uklidňuje, uspává, tiší bolest, prohlubuje vztah s maminkou, pomáhá v budování bezpečné vztahové vazby…a má ještě mnoho dalších funkcí. Všechny tyto funkce mimo benefity samotného mateřského mléka jsou stejně tak důležité a často nedoceněné. Kojení je důležité i pro zdraví maminky, to je další významný a nepříliš "propagovaný" bod navíc, proč kojit.

Funkce kojení:

1) VÝŽIVA

Kojení je optimální zdroj výživy v prvních 6 měsících života dítěte a poté dále zůstává výborným zdrojem komplexní výživy společně s příkrmy. Mateřské mléko je unikátní, nenahraditelné, jeho složení se každý den tvoří přesně podle potřeb dítěte. Obsahuje všechny potřebné živiny, včetně spousty vitamínů a minerálů. Je výborně stravitelné, umožňuje snadné vstřebávání živin. Více o složení mateřského mléka se můžete dočíst v článku "Kojení jako výživa".

2) PODPORA IMUNITY

Mateřské mléko obsahuje spoustu imunitních látek, faktorů a buněk, které velmi významně ovlivňují imunitní systém kojeného dítěte. Díky tomu jsou kojené děti méně nemocné, případně mívají mírnější průběh nemocí.

3) TVORBA SPRÁVNÉHO MIKROBIOMU

Kojení od začátku života miminka zajišťuje ideální podmínky pro rozvoj jeho střevního mikrobiomu, jehož správné složení a funkčnost už odmalinka významně přispívá ke komplexnímu zdraví do celého života.

4) PSYCHOLOGICKÉ FUNKCE

Kojení má obrovský vliv na psychiku dítěte. Při kojení dochází k regulaci emocí, k uklidnění, dodává dítěti pocity bezpečí a jistoty, buduje se při něm bezpečná vztahová vazba. Díky kojení dítě zpracovává náročné situace, změny, stres. Podíl psychologických funkcí kojení roste s věkem dítěte.

5) USPÁVÁNÍ

Kojení je tím nepřirozenějším a ve světě nejčastějším způsobem, jak dítě uspat. To neplatí pouze pro malá miminka, uspávání kojením je zcela normální a přirozené i u starších dětí. Může to být často navíc ten nejjednodušší způsob uspávání.

6) SNÍŽENÍ RIZIKA CIVILIZAČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Kojené dítě má nižší riziko civilizačních onemocnění v dospělosti než dítě nekojené. Jde např. o obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku. Více se o tomto tématu dočtete v článku "Kojení pro zdraví". 

7) TIŠENÍ BOLESTI

Kojení funguje jako skvělé analgetikum, tedy prostředek k tišení bolesti. Je to díky samotnému sání i díky látkám obsaženým v mateřském mléku.  

7) ROZVOJ MOZKU

Pokud byste si mysleli, že se během kojení dítě nijak nevyvíjí, není tomu tak. Při kojení dochází k aktivaci neuronů v mozku dítěte a ke tvorbě nových synapsí, tedy nervových spojů. Kojení dítěti "dobije baterky" a stimuluje jej k další aktivitě, objevování, učení se. Kojené děti mají dle výzkumů vyšší IQ. 

8) SNÍŽENÍ RIZIKA SIDS

Kojení je jedním z faktorů, který významně snižuje riziko vzniku SIDS, tedy náhlého úmrtí kojence z neznámých příčin ve spánku. Pro kojené dítě je přirozené nespat hlubokým spánkem a v dlouhých úsecích. Naopak spí obecně lehčím spánkem a budí se v noci na kojení, což je z hlediska snížení rizika SIDS žádoucí a normální stav. Ke snížení rizika SIDS je dále vhodné společné spaní s dítětem do 12 měsíců věku v jedné místnosti a dodržování zásad bezpečného spánku.   

9) VLIV NA ZDRAVÍ MAMINKY

Ač zde v seznamu na posledním místě, jde o funkci s velkým významem. Kojení je fyziologická norma, nelze tedy říci, že by díky kojení měla maminka lepší zdraví, je to jinak - díky kojení má maminka přesně takové zdraví, jak to příroda zamýšlela. Kojící maminky mají méně často onemocnění kardiovaskulárního systému (vysoký krevní tlak, infarkt, mrtvici), nádorová onemocnění, cukrovku, psychiatrická onemocnění... Lépe se po těhotenství dostávají na svou původní váhu. A to není vše - více o vlivu kojení na zdraví v článku "Kojení pro zdraví". 

Ještě další důvody, proč kojit:

• je to ekonomické a ekologické
• kojení je vždy k dispozici, bez nutnosti přípravy
• mateřské mléko má proměnlivé složení, tvoří se na míru přímo vašemu dítěti
• při nemoci/růstu zubů je to často jediný zdroj výživy a tekutin, který dítě akceptuje

Přirozená časová osa kojení

1. Zahájení kojení do 1 hodiny od narození miminka, poté dále kojení podle potřeb dítěte.
2. Výlučné kojení prvních cca 6 měsíců života dítěte (platí pro zdravá a prospívající miminka).
3. Pokračování v kojení spolu s pozvolna přidávanými příkrmy do 2 let i déle.
4. Přirozené odstavení od kojení. U dětí, které dostanou možnost kojit se dlouhodobě dle svých potřeb, dochází s jejich vývojem k přirozenému odstavení přesně tehdy, až na to jsou zralé.

Příprava na kojení před porodem

Na kojení se můžete připravit ještě před narozením miminka. Prsa samotná žádnou přípravu nepotřebují, zato být informovaná a mít znalosti ohledně fungování, případně i nefungování kojení, vám začátky kojení může významně ulehčit. Každé nastávající mamince proto doporučuji absolvovat kurz předporodní přípravy zaměřený čistě na kojení ještě před narozením děťátka. Standardně jej pořádají laktační poradkyně, a to jak offline, tak online formou, individuálně i ve skupince. Je to investice do budoucna a má smysl, protože zde opravdu funguje heslo "kdo je připravený, bývá méně překvapený" 🙂

Začátky kojení

Mateřské mléko se v prsou tvoří již během těhotenství, tvorba začíná mezi 16. – 20. týdnem těhotenství. Pro podporu laktace po porodu je vhodné zahájit kojení ideálně do 1 hodiny od narození dítěte, a dále pokračovat v kojení podle potřeb dítěte. Kojení podle potřeb dítěte je již dlouho zavedený medicínský termín, který najdete i v doporučení WHO a dalších organizací. Znamená, že se miminko má kojit jak často a jak dlouho potřebuje. Žádné omezování délky a frekvence není na místě, není potřeba hlídat hodinky a kojit v určitých intervalech. Je pouze potřeba zajistit, aby bylo miminko přisáté správně a mléko z prsu pilo, nejen prs sálo. Je vhodné kojit z obou prsů během jednoho kojení. 

Velmi důležitý je také častý kontakt kůže na kůži s miminkem. V prvních dnech po narození je četnost kojení velmi individuální a norma je široká – miminko se může chtít kojit prakticky nepřetržitě, nebo je naopak nejdříve po porodu spavější, a až se "dospí", bude zase aktivnější. 

Konec kojení

Odstavení od kojení může být různé, měla by o něm vždy rozhodovat maminka společně s dítětem. Přirozené odstavení od kojení, nebo také samoodstav, je dlouhodobý a velmi pozvolný proces, kdy děťátko díky svému přirozenému vývoji dozraje do fáze, kdy již kojení nepotřebuje, a přestane mít o něj zájem. Všechny potřeby, které si díky kojení doposud naplňovalo, si již dokáže zajistit jiným způsobem. Světový průměr samoodstavu je mezi 3. – 5. rokem života. 

Samoodstav nenastává před 2-2,5 lety věku dítěte a jakékoliv dřívější odstavení není samoodstavem v pravém slova smyslu.

Potíže při kojení

Ačkoliv označuji kojení za nejpřirozenější část péče o dítě, neznamená to, že je vždy samozřejmé a jednoduché. Kojení je dovednost. Miminko i maminka se musí tuto dovednost společně naučit a někdy může být ten proces učení se náročný. Je však dobré vědět, že na to nemusí být žena s miminkem sama. Je možné a naprosto legitimní říct si v případě jakýchkoliv - i relativně drobných - obtíží o odbornou pomoc. 

Odborníkem na kojení je laktační poradkyně. Kvalitní laktační poradenství je v dnešní době celkem dobře dostupné a tak není potřeba čekat na to, zda se potíže při kojení vyřeší samy, což se navíc nemusí podařit. Laktační poradkyně vás vyslechne, podpoří, podrží v náročných situacích. Může nabídnout praktickou pomoc a navrhnout individuální řešení obtíží s kojením tak, aby kojení fungovalo ke spokojenosti maminky i miminka. To vše bez ohledu na věk miminka - poradenství lze využít kdykoliv v průběhu kojení, kdy to žena potřebuje.

Zdroje: