Manipulace s miminkem

Existují různé způsoby, jak s miminkem zacházet/manipulovat. Jako u všeho ve vývoji děťátka, jsou i zde způsoby, které jsou z hlediska pohybového vývoje miminka vhodnější, než jiné. 

Na začátek bych ráda zmínila, co mi přijde při manipulaci s novorozencem a poté i s kojencem nejdůležitější. Nejsou to přesné návody a postupy, je to na prvním místě nacítění se na miminko, vnímání jeho potřeb, sledování, co se mu líbí a nelíbí. 

Dotek je způsob komunikace. Pro ta nejmenší miminka, tedy novorozence a malé kojence, je to dokonce jeden z nejdůležitějších způsobů komunikace. Ještě toho mnoho o světě neví, a tak se o něm díky doteku učí a dennodenně získávají spoustu důležitých vjemů a informací. Díky doteku se učí o svém těle. Učí se jej vnímat, učí se reagovat na vnější svět. 

Základem správné manipulace s miminkem je tedy podle mě vnitřní nastavení maminky / rodiče. Pokud je rodič uvolněný, klidný a v rámci možností jistý, dokáže všechny tyto atributy přenést i na miminko, které drží v rukou, a celé to zacházení je poté pro oba jednodušší a pro rodiče postupně úplně přirozené. 

Jaká by tedy měla ta manipulace především být? 

• klidná
• šetrná
• plynulá
• pozvolná
• bez trhavých a prudkých pohybů
• dává dítěti co největší pocit jistoty
• dává dítěti pocit bezpečí

Polohování miminka

Během prvních týdnů života je vhodné miminko polohovat během dne na záda, boky i bříško. 

Na bříšku by mělo být miminko vždy pouze v bdělém stavu a pod dozorem dospělé osoby. Nejvíce užitečný je pobyt na bříšku na pevné a rovné podložce, kdy je děťátko schopné opřít se o ruce, využít svou sílu a učit se zvedat hlavičku. Také může být příjemné a prospěšné dávat miminko na bříško na hrudník maminky/rodiče. Ta nejmenší miminka se na hrudníku maminky cítí velmi dobře a zvykají si tak na polohu na bříšku v tom nejlepším prostředí. Avšak pro trénink a posilování svalů se více počítá pobyt na podložce pevné. Ideální je na bříško polohovat již od prvních dnů po narození, opakovaně během celého dne, na krátké chvilinky, a dle spokojenosti miminka tyto časy postupně pozvolna navyšovat. Není potřeba držet se žádných časových intervalů, vhodné je řídit se (ne)spokojeností miminka. Také je dobré minimálně zpočátku děťátku na bříšku trošku pomáhat - zkuste mu nastavit ruce tak, aby se o ně mohlo opřít, případně mu u podložky jemně přidržovat zadeček. 

Pozn.: Pokud by miminko na bříšku nebylo vůbec rádo a tento stav se v rámci týdnů až měsíců nijak nelepšil, doporučuji vždy osobní konzultaci s dětským fyzioterapeutem, a to nejpozději do věku 3 měsíců.  

Na boky je možné polohovat miminko i na spánek, pokud je zajištěno, že se nemůže dostat na bříško nebo je pod dozorem bdělé dospělé osoby.

Z pohledu bezpečnosti spánku je jediná bezpečná poloha pro spánek těch nejmenších poloha na zádech. To platí pro novorozence a malé kojence a to konkrétně až do doby, než se kojenec dokáže přetočit ze zad na bříško (a ideálně i zpět).

Přetáčení miminka 

Dalším důležitým a opakovaným pohybem se stává přetáčení miminka ze zad na boky až na bříško a zpět. Dovednost přetočit se ze zad na bříško získává miminko průměrně ve věku 5-6 měsíců, a dokud to neumí samo, je potřeba mu do této polohy pomáhat. Pokud mu od začátku pomáháte správným způsobem, ukazujete mu vlastně, jak se bude následně přetáčet samo, a už při pasivním přetáčení si zvyká na správný mechanismus a zapojení svalů. 

Zvedání miminka

Je několik možností, jak miminko správně zvedat z podložky, vždy by se měla dodržovat zásada dostatečné opory nejtěžších částí tělíčka miminka, tedy hlavičky a zadečku. Ideálním způsobem zvedání, který respektuje přirozený psychomotorický vývoj dítěte, je dle různých odborných zdrojů zvedání nabalením přes bok či až na bříško. Další možností je zvedání s oporou pod hlavičkou a zadečkem, kdy se zvedá hlavička od podložky jako první, poté zadeček (jednu ruku dáte pod hlavičku, u druhé vložíte palec do třísla, vějíř prstů pod zadeček, poté miminko zvedáte, přičemž hlavička by měla být výš, než tělo). Tento druhý způsob lze používat u novorozenců a nejmenších kojenců, u starších dětí je lepším způsobem zvedání nabalením.

Pokládání miminka

Ideální je provádět jej obráceným pohybem než při zvedání miminka z podložky nabalením - tedy přes bok na záda. Druhou možností je přímé položení s oporou hlavy a zadečku, přičemž nejdříve položíme zadeček, až poté hlavičku. Tento způsob je vhodný méně. 

Držení miminka

Způsobů, jak držet miminko, je spousta. Pokud dodržíte určité zásady, je poté možné držet miminko intuitivně a rozhodně nemusíte hlídat každý detail a centimetr. 

❗❗❗ Nejdůležitější zásady:

• hlavička výše než zadeček
• dostatečná opora celého těla
• pravidelné střídání stran (velmi důležitý bod, o to důležitější u primárně asymetrických poloh)
• symetrické držení (u poloh, kde to jde, tj. které nejsou primárně asymetrické)

Držení v náručí ("poloha fazolka") - hlavička miminka je ve vaší loketní jamce, miminko leží zády na vašem předloktí, záda nejsou zakulacená, ale páteř je napřímená, všechny končetiny jsou vpředu před tělem. 

Držení v poloze na boku. 

Držení v poloze "klokánek" - super poloha, aktivní, není pasivní sed, klokánek se zády u vašeho trupu či varianta s předkloněním miminka dopředu. 

Držení v poloze "tygřík" - v této poloze miminko připomíná tygra, který leží na větvi stromu. Dítě držíte na jedné ruce, hrudníkem až bříškem na vašem předloktí, hlavičku má ve vaší loketní jamce. Dlaní ruky mu poté přidržujete stehno a zadeček nožky tak, aby byla nožka pokrčená v koleni a kyčli. Vaši ruku je potřeba mít z vnější strany, na vnější nožce dítěte. Všechny končetiny by měly směřovat směrem k zemi. Miminko může v této poloze pohodlně sledovat okolí, odříhnout si, "vyprdět se". 

Držení v poloze "klubíčko" - tuto polohu je vhodné používat spíše omezeně. Není to přirozená poloha. Nelze při ní dobře zapojovat vlastní svaly, pohyblivost páteře je omezená, miminko má stále zakulacená záda, vzniká větší tlak do bederní páteře. Je to prostě poloha schoulená, pasivní, je v ní omezené dýchání. Tuto polohu lze s klidem využít, pokud praktikujete bezplenkovou metodu (BKM), na krátké vzdálenosti, na krátké uklidnění, ale není vhodná na dlouhé a časté nošení.

Držení čelem k sobě - tento způsob je velmi často používaný i u nejmenších dětí. Právě pro ně je však spíše nevhodný, a to až do určitého stádia vývoje. Pokud děťátko již leze po čtyřech / staví se / samostatně sedí, mělo by mít již dostatečně zpevněné svalstvo trupu a pak je toto držení v pořádku. Jen je potřeba střídat strany. Samozřejmě i zde je potřeba zdravý rozum – je to nevhodné pro časté a denní nošení, pokud se to stane jednou za čas např. u prarodičů, tak to nevadí.

Polohy pro odříhnutí - jakákoliv poloha, kde je miminko hlavičkou výše, než tělem. Můžete využít např. polohu v polosedě, kdy máte miminko na svém hrudníku, polohu tygříka, jinou zvýšenou polohu u vás v náručí či polohu přes rameno. Při poslední zmiňované je dobré dát si miminko nahoru na váš hrudník, hlavičku položit na jedno rameno a obě jeho horní končetiny nechat volně ležet přes vaše rameno až na záda. 

Přebalování miminka

Přebalování miminka by mělo být také co nejvíce šetrné, pevné a zároveň jemné. Jde o jednu z činností, které se každý den i noc opakují dokola a dokola, proto je výhodně naučit se vhodnou manipulaci co nejdříve, abyste ji pak prováděli automaticky a jistě. Protože platí pravidlo, že opravdu důležité je "nejvíce řešit to, co má největší vliv", a to při takové frekvenci způsob přebalování jistě má. 

Při přebalování není vhodné držet malé miminko za kotníky či lýtka a tím jej zvedat od podložky. Je to nadměrná zátěž na nezralé kyčelní klouby. Vhodnější je udělat si takový vějíř z natažených prstů, poté (při použití vaší pravé ruky) pravou nožku chytit mezi palec a ukazovák, levou mezi malíček a prsteníček, a prostřední 3 prsty dát miminku na bříško. Tímto způsobem poté můžete miminko při otírání a vysouvání/zasouvání plenky otáčet na oba boky podle potřeby. U starších dětí lze provádět podobně, jen vám nebude stačit držení mezi prsty, platí ale to stejné - netahat zadeček nad podložku, otáčet při přebalování na boky, držet za stehna/lýtka. 

Oblékání miminka

Stejně jako u přebalování, jde opět o x-krát denně se opakující činnost. Proto je dobré už od začátku vědět, co je vhodné, a co méně. 

Při oblékání je dobré na miminko mluvit, říkat mu, co s ním děláte a budete dělat v následujících okamžicích. Je dobré jej při oblékání otáčet ze zad na boky, vždy pod 1 stranu těla přesunout overálek/body, obléknout 1/2 těla, dále to stejné na stranu druhou. 

Pro novorozence a kojence v prvních měsících jsou oblečky více i méně praktické. Mně osobně nejvíce praktické přijdou celorozepínací overaly a zavinovací body, body/mikiny s oblékáním přes hlavičku bych minimálně na první 1-2 měsíce nepořizovala pro naše další miminko asi vůbec. Pokud je ale máte, je potřeba oblékat o to šetrněji, a vždy hlavičku dostatečně podepřít. 

Umím si představit, že pro některé rodiče mohou být doporučení ohledně správné manipulace v sepsané formě bez ilustrativních fotografií (či lépe videí) abstraktní až nepředstavitelná. Časem se pokusím ilustrativní fotografie zde a/nebo videa na sociálních sítích doplnit. 

Zatím si dovoluji vám doporučit shlédnout krásně zpracovaná a názorná videa ve formě reels na odborných IG profilech dětských fyzioterapeutek:

• Bc. Kristýna Čmejlová @fyziokristy
• Bc. Michaela Kačírková Voltrová @detska_fyzio_mama 
• Bc. Marie Langová @ocima_detske_fyzioterapeutky

...a poté se můžete znovu vrátit k textu, kde jsem vám sepsala praktické poznámky a trochu té teorie navíc 🙂

Zdroje:

1. Kniha "Pohybový vývoj dítěte s láskou a respektem" (M. Kačírková, Z. Rybová)
2. Částečně i IG profily dětských fyzioterapeutek viz výše.