Aktuální doporučení ohledně výživy kojenců a batolat:

1. Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce věku.

2. U kojených dětí pokračovat s kojením spolu s příkrmy do 2 let i déle.

3. U dětí kojených a dokrmovaných umělým mlékem (UM) lze začít s příkrmy po ukončeném 4. měsíci věku s cílem omezit/přestat dávat UM a zachovat kojení + příkrmy.

4. U dětí plně na UM jsou 2 možnosti - začít s příkrmy mezi ukončeným 4.-6. měsícem NEBO začít s příkrmy s ukončeným 6. měsícem.

Tato doporučení platí pro ZDRAVÉ a PROSPÍVAJÍCÍ děti. Vychází z doporučení světových odborných organizací (WHO, AAP a ESPGHAN). 

Pokud výlučně kojené dítě do 6 měsíců věku neprospívá, měla by být vždy na prvním místě snaha o zlepšení kojení a zvýšení příjmu mateřského mléka (MM). Až pokud i tak nedojde ke zlepšení prospívání, lze ke kojení přidat UM nebo začít přidávat příkrmy (dle věku dítěte).

Výživa v otázkách a odpovědích

🥑 PROČ začít s příkrmy?

Cílem podávání příkrmů je postupně naučit dítě jíst zdravou rodinnou stravu. Zároveň dítě díky příkrmům dostává dostatečné množství potřebných mikronutrientů, které již po 6. měsíci věku dítěte nemusí být v MM dostatečně zastoupené pro pokrytí jeho potřeb. Především je to v tomto věku železo, jehož zásoby, vytvořené hlavně před narozením, u kojence s přibývajícím věkem postupně klesají.

🥑 KDY začít s příkrmy?

Ideální je u zdravého prospívajícího dítěte začít podávat příkrmy kolem ukončeného 6. měsíce věku. Není potřeba dodržet přesně daný den ani týden, spíše je fajn sledovat, zda je dítě na příkrmy připravené. Sledujeme tedy hlavně zájem dítěte o jídlo a psychomotorickou připravenost.

Také je možné začít s příkrmy mezi 4M-6M, pokud je dítě kojeno s dokrmem UM. Cílem je omezit/přestat dávat UM a zachovat kojení + příkrmy (čerstvá a pestrá strava je hodnotnější než UM).

Pokud dítě kojené není, a je výlučně na UM, jsou doporučení nejednotná. Můžete dle připravenosti a prospívání dítěte začít nejdříve mezi 4.-6. ukončeným měsícem života, nejpozději po 6. ukončeném měsíci života.  

🥑 JAK začít?

Je více možností a každému dítěti i rodiči může vyhovovat jiný způsob.

1. Krmení lžičkou vedené rodičem.

2. BLW = baby-led weaning, tj. doslova "dítětem vedené odstavení", kdy celý koncept se dá lépe chápat jako "dítětem vedené krmení".

3. Kombinace lžička + BLW.

Ad 1) Aktuálně nejrozšířenější přístup v ČR. Dle doporučení odborných společností by se strava při přechodu na pevnou stravu v 6 měsících neměla mixovat na hladké pyré, ale již od začátků příkrmů spíše mixovat nahrubo či rozmačkat vidličkou.

Ad 2) Více viz článek "Výživa kojenců a batolat – BLW".

Ad 3) Kombinace, kompromis. Pokud vám to nesedí, není potřeba držet se dogmaticky jedné metody. 

🥑 ČÍM začít?

Neexistují žádné solidní důkazy o tom, že příkrmy se musí začínat zeleninou. Jde pouze o kulturní záležitost, která se liší dle zvyklostí dané země. Celosvětově se přístup liší, někde se začíná masem, někde zeleninou, někde kaší. V ČR se standardně doporučuje postup: zelenina, zelenina + maso/žloutek, ovoce, kaše atd. Není ale nutné takový postup dodržet. Žádná ze světových odborných organizací nevydává oficiální tabulkový rozpis, co, kdy, v jakém měsíci dát. Nic se nemusí uspěchat ani zbytečně oddalovat. Tabulkové rozpisy standardně vychází z doporučení firem vyrábějících dětskou výživu, jde o způsob marketingu. 

Mnohem důležitější než se řídit podle přesné tabulky, je dát dítěti možnost ochutnat pestrou škálu rozličných potravin, chutí a textur. Neméně důležité je již od začátků příkrmů nabízet potraviny bohaté na železo. 

Do 1 roku věku by mělo dítě ochutnat co nejvíce druhů potravin, které se běžně v rodině konzumují.

🥑 CO VŠE mohu nabízet?

Možná to bude pro někoho překvapivá informace - většina potravin nemá dané věkové ohraničení a lze je nabízet již od začátků příkrmů. Tabulky s přesným postupem jak zavádět konkrétní potraviny dle měsíců věku dítěte nejsou vytvořené na základě vědeckých podkladů, v oficiálních doporučeních odborných organizací jako je WHO, AAP či ESPGHAN žádné takové "návody" nenajdete. 

Je jen malé množství potravin, které mají věkové omezení. Ani ty však není potřeba brát jako naprosto zapovězené a nebezpečné, jako se vším - záleží na množství. Podrobněji viz článek "Výživa kojenců a batolat - potraviny". (Pozn.: Samozřejmě jsou i potraviny/nápoje naprosto nevhodné pro malé děti, jako například silně pikantní pokrmy, nápoje s kofeinem či alkohol, tuto informaci však beru jako naprosto jasnou.)

🥑 V JAKÝ ČAS začít?

Není potřeba podle určitého tabulkového rozpisu začít obědy, poté přidat snídaně, večeře, svačiny. Lze jakkoliv, jak to rodině vyhovuje. Ideální je především podávat příkrm v čase, kdy je dítě spokojené – tedy když není úplně hladové/syté, ospalé, mrzuté. Zpočátku to může být náročnější, vychytat takové ideální podmínky, ale může to být dost zásadní k tomu, aby dítě o příkrmy mělo zájem.

Pouze je vhodné nové potraviny nabízet během dne, ne navečer, kvůli případné alergické reakci (kožní reakce či jiná, které si ve spánku nemusíte všimnout).

🥑 TEKUTINY – jak s nimi?

Dokud je dítě výlučně kojené, nepotřebuje žádné další tekutiny mimo MM, ani v letních vedrech - stačí zvýšit frekvenci kojení. Se začátky příkrmů je vhodné začít podávat menší množství tekutin vždy s příkrmem a množství postupně navyšovat. MM jako zdroj tekutin však plně dostačuje i dětem minimálně do věku 8-10 měsíců (i déle).

Ideální je dítě od začátku podávání tekutin učit rovnou na otevřený hrnek (u cca 6-10 měsíčních kojenců panákovka, později větší sklenička/hrneček). Ideálním nápojem je čistá voda.

Důležitá informace - do denní potřeby tekutin se započítává i voda ve stravě. Pokud tedy dítě jí dostatek ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků, příp. polévek, je jeho celková denní potřeba tekutin již o toto množství snížená.

🥑 ALERGENY - musíme se jich tolik bát?

Dle aktuálních celosvětových doporučení je vhodné zařazovat potravinové alergeny kdykoliv od začátku příkrmů, ideálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojené (pokud je kojené). Dříve doporučované oddalování kontaktu s častými alergeny je již dnes považované za překonané, dle aktuálních poznatků je naopak opakované vystavování alergenům do 12 měsíců věku dítěte prevencí vzniku potravinových alergií. Riziko vzniku potravinové alergie u potravin oficiálně nerizikových je velmi nízké.

Existuje 9 nejrozšířenějších potravinových alergenů, které vyvolávají 90 % alergických reakcí. Nejrizikovější potraviny jsou tedy:

1. ARAŠÍDY

2. VEJCE

3. PŠENICE

4. SÓJA

5. BÍLKOVINA KRAVSKÉHO MLÉKA (BKM)

6. OŘECHY

7. SEZAM

8. RYBY

9. MOŘŠTÍ KORÝŠI

Tyto nejrozšířenější alergeny je vhodné zavádět opatrněji, postupně a opakovaně, napoprvé s navyšující se dávkou během 3-5 dní a s pozorováním případné alergické reakce. I po zavedení je vhodné je opakovaně nabízet, ideálně alespoň 1x týdně. 

Je vhodné nezavádět více nových potravin ve stejný den - toto rozhodně platí pro časté alergeny. 

Pokud se na některou potravinu alergická reakce objeví, zkuste danou potravinu několik týdnů nepodávat, a až poté zkusit znovu malé množství a sledovat případnou reakci.

Pokud máte výskyt potravinové alergie v rodině a/nebo má dítě atopický ekzém, je potřeba obecně s příkrmy začínat opatrněji a pozvolněji. 

🥑 DO KDY mám dítě kojit?

WHO a další odborné organizace doporučují výlučné kojení prvních 6 měsíců života a poté pokračování v kojení spolu s příkrmy do 2 let i déle – benefity pro zdraví dítěte i maminky jsou obrovské. I s příkrmy je vhodné nadále kojit dle potřeb dítěte.

🥑 DO KDY mám podávat UM?

Pokud jí dítě pestrou stravu vč. mléčných výrobků, nad 1 rok UM jako zdroj výživy nepotřebuje – může pít kravské mléko a/či jíst další mléčné výrobky. Batolecí mléka jako taková jsou záležitost marketingu firem, ne nutnost pro zdraví dítěte. Oproti čerstvé pestré stravě nemají žádnou přidanou hodnotu, je to vysoce průmyslově zpracovaná potravina. 

Do 1 roku věku by mělo být mateřské mléko (ev. umělé mléko) hlavní složkou stravy dítěte.

Rizika předčasného zavádění příkrmů: 

• zvýšené riziko infekcí
• zvýšené riziko diabetu (cukrovky) a obezity v pozdějším věku
• snížená schopnost vstřebávání železa
• dítě může začít pít méně mléka a mít tak nedostatek živin
• předčasné omezení / předčasné ukončení kojení, zkrácení celkové doby kojení

Rizika pozdního zavádění příkrmů:

• zvýšené riziko nedostatku živin a energie vedoucí k podvýživě a zpomalení růstu
• zvýšené riziko deficitu železa a tím vzniku anémie (chudokrevnosti) 
• zvýšené riziko vzniku alergií (alergeny by měly být zavedené do 12 měsíců věku)

Rizika dlouhodobého podávání pouze mixované stravy:

• opožděný vývoj orofaciálních (obličejových) svalů a vlivem toho opoždění vývoje řeči

• vyšší riziko vybíravosti v jídle
• slabé žvýkací svalstvo

Strava mixovaná úplně do hladka je vhodná pro děti mezi ukončeným 4.-6. měsícem věku, poté je dítě psychomotoricky připravené na kousky.

Zdroje:

1. Skripta 1000 dní: https://www.1000dni.cz/wp-content/uploads/2014/11/1000_dni_skripta_fin-1.pdf 
2. WHO - kojení: https://www.who.int/health-topics/breastfeeding#tab=tab_1 
3. WHO - příkrmy: https://www.who.int/health-topics/complementary-feeding#tab=tab_1 
4. WHO - výživa kojenců a malých dětí: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infant-and-young-child-feeding 
5. Solid Starts: www.solidstarts.com, @solidstarts
6. Doporučení MZ ČR, 2012: https://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_7542_1154_3.html 
7. Online kurz Post-Graduate Program in Pediatric Nutrition (2020, Boston University School of Medicine)
8. Online kurz "Jak se miminko učí jíst" (2022, MAMILA o.z.)