Jak už to tak bývá, s narozením dítěte se nové mamince významně změní svět, doslova se obrátí vzhůru nohama. Ani u mě to nebylo jinak, a celé to mateřství/rodičovství je pro mě každodenní zkouškou a především formou učení se: o tom, jak fungují děti, o proměnlivé péči o ně podle věku…a nejvíce o sobě samotné.

Během studia medicíny jsem se naučila obrovské množství informací o dětech nemocných a o tom, jak je léčit. Relativně málo se však probíralo to, jak vypadá péče o dítě zdravé, a jak jej podpořit ve správném vývoji po fyzické i psychické stránce.

Teprve po narození dcery jsem se o všechna ta témata kolem péče o zdravé dítě začala intenzivně zajímat a získala obrovský rozhled. Nejprve jsem si s 5 měsíčním kojencem za zády dodělala kmenovou zkoušku v pediatrii, což je taková "polovina atestace", a tím si upevnila znalosti o dětech nemocných. Poté jsem se dovzdělala v oblasti kojení, které mě velmi zajímalo a přišlo mi natolik důležité, že jsem si udělala kurz laktačního poradenství a stala se certifikovanou laktační poradkyní. Zároveň jsem se díky odborné literatuře a možnostem internetu začala podrobně vzdělávat v dalších oblastech: nejvíce ve výživě dětí, v psychomotorickém vývoji a jak jej podpořit, v dětské psychologii, výchově, fyziologii dětského spánku atd.

Všechny tyto oblasti mě nadále zajímají a dlouhodobě se v nich samostatně vzdělávám. Teoreticky i prakticky, při práci dětské lékařky v okresní nemocnici, při práci laktační poradkyně i doma - protože vlastní děti jsou taky dost dobrá škola 😊

Kdybych se měla trochu popsat, tak obecně jsem člověk, který rád vidí ve svém životě, při práci s dětmi - a celkově v péči o děti - SMYSL. Nerada se řídím pravidly typu "protože to někdo řekl" a "protože se to tak prostě dělá". Pokud mi takové pravidlo smysl nedává, snažím se zjistit, jestli to nejde i JINAK. No a ono to většinou jinak jde. Díky svému přístupu jsem za poslední roky zjistila, že celá ta péče o dítě může dávat hlubší smysl, a že spousta věcí jde dělat "tak trochu jinak", než je celospolečensky běžné a zvyklé.

V čem tedy já osobně vidím SMYSL a patří to do kolonky "dělám to trochu JINAK"? 

• dlouhodobé kojení
• nošení v šátku a nosítku
• krmení dítěte metodou BLW
• barefoot obouvání
• reagování na potřeby dítěte bez obav z rozmazlování
• společné spaní
• snaha o respektující výchovu

Přála bych si, aby každá maminka věděla, že není potřeba dělat v péči o dítě vše podle tabulek a striktních - a mnohdy zastaralých - doporučení, která často nekorelují s dnešní dobou a měnící se společností. Aby věděla, že jsou různé možnosti, jak dělat nějaké věci jinak, a stále správně – pro dané miminko, pro danou rodinu ❤ Aby se to přirozené, co je dnes mnohdy označované jako "alternativní přístup", stalo do budoucna větší normou, než je dnes. 

Mé vzdělání:

2012-2018: Všeobecné lékařství (2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FNM v Praze)

2018-doposud: předatestační praxe v oboru PEDIATRIE, dětské odd. nemocnice Příbram

10/2021: kmenová zkouška v oboru PEDIATRIE (po 2,5 letech praxe v pediatrii)

10/2022: základní kurz laktačního poradenství (MAMILA, o.z.)

8/2023: pokračovací kurz laktačního poradenství (MAMILA, o.z.)

6/2024: pokračovací kurz laktačního poradenství (MAMILA, o.z.)

+ průběžné vzdělávání (pediatrie, laktační poradenství, výživa dětí, fyzioterapie, dětská psychologie, výchova, spánek, …)